Jak se radioaktivní odpad ukládá nyní?
V České republice jsou v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Úložiště Richard se nachází v bývalém vápencovém dole Richard II u Litoměřic, Bratrství ve stejnojmenném uranovém dole u Jáchymova a Dukovany v areálu jaderné elektrárny. V Česku je i jedno již uzavřené úložiště nedaleko Berouna s názvem Hostim.
Radioaktivní odpady je třeba oddělit od člověka a životního prostředí na dostatečně dlouhou dobu. K bezpečné izolaci slouží právě úložiště radioaktivních odpadů. Naší zákonnou povinností je starat se o provoz těchto úložišť a kontrolovat, zda odpady určené k uložení splňují limity a podmínky stanovené Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
Odpady jsou do úložišť ukládány dle aktivity a původu. V České republice jsou nyní v provozu tři úložiště nízko a středněaktivních odpadů. Obce, na jejichž katastru se úložiště nachází, dostávají zákonem stanovené příspěvky. Paušální příspěvek činí 5 750 000 Kč ročně, dále obce obdrží příspěvek ve výši 14 000 korun za každý metr krychlový uložených radioaktivních odpadů v daném kalendářním roce.
Nejstarší úložiště Hostim u Berouna bylo v 60. letech minulého století uzavřeno. V roce 1997 byly všechny zbylé prostory vyplněny betonovou směsí a my jej nyní monitorujeme.
Ještě před několika desítkami let se radioaktivní odpady shromažďovaly u jejich původců. Hned od počátku tu byla poptávka po místě, kde bude možné odpady bezpečně uložit. Proto v roce 1959 vzniklo první úložiště v Hostimi a poté i další. Právě zajišťování provozu těchto úložišť je jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Spravujeme všechna úložiště radioaktivních odpadů v ČR:
U všech úložišť pravidelně zajišťujeme rozbor vod z hydrogeologických vrtů a studní v okolí a povrchových vod z řeky či potoků. V případě úložišť Richard a Bratrství také rozbor důlních vod. Jejich analýza obsahu sledovaných radionuklidů dokazuje, že z uložených odpadů nedochází k žádnému úniku. Pravidelně jsou sledováni také pracovníci a každý, kdo vstupuje do úložiště. Dávky, které tyto osoby obdrží, se pohybují hluboko pod zákonným limitem.
Dávky záření:
V České republice je v současné době vyhořelé jaderné palivo skladováno v areálech jaderných elektráren. Za nejbezpečnější způsob zneškodnění vysokoaktivních odpadů, kterými jednou bude i vyhořelé jaderné palivo, se celosvětově považuje uložení do hlubinného úložiště.
Uvolnění radioaktivních látek z úložiště brání soustava bariér, které se vzájemně doplňují, ale zároveň jsou na sobě nezávislé. Jinými slovy, i v případě, že jedna z bariér přestane plnit svou funkci, jsou tu další, které úniku radionuklidů zabrání. Výběr a kombinace bariér závisí na mnoha kritériích.
V první řadě bereme v potaz informace o úložišti jako takovém. Zejména jde o:
Neméně důležitý aspekt je potom charakter samotných odpadů – jejich původ, aktivita, radionuklidové složení a způsob zpracování.
V praxi to znamená, že konkrétní podoba obalu, množství a druh radionuklidů v ukládaných odpadech, hmotnost obalových souborů a další kritéria, to vše se může v jednotlivých úložištích lišit. Podmínky pro každé úložiště stanovuje zvlášť a jejich dodržování kontroluje Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Provoz úložišť je několikrát ročně kontrolován inspektory ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. V případě důlních úložišť Richard a Bratrství také inspektory z Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů. Abychom zajistili bezpečný provoz úložišť, monitorujeme jejich vliv na okolní prostředí. Odebírají se vzorky vod z okolí a důlní vody z úložišť, sleduje se také ovzduší úložiště. Akreditovaná laboratoř potom stanovuje obsah vybraných radionuklidů. Každý, kdo do úložišť vstupuje, musí mít osobní dozimetr pro sledování dávky záření. Limity a podmínky bezpečného provozu schvaluje a aktualizuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Veličiny a radionuklidy, které se sledují, četnost odběrů i odběrová místa jsou stanovena pro každé úložiště zvlášť, v programu monitorování. Všechna úložiště jsou fyzicky chráněna a při jejich zabezpečení spolupracujeme s Policií ČR.